umění/art aktuálně/recently pf/pf události/events kontakt/contact
pf13m.png (8554 bytes)

Bachorík
Bubacco

Cigler
Čermákovi
De La Torre
Eliáš
Frydrych
Hančl
Hlava
Hlavička
Houska
Jeitz-Calliste
Karel
Klumparová
Kopecký
Křen
Libenský-Brychtová
Mareš
Müller
Pala
Palová
Roubíček
Rožátová
Rybák
Song-Mi Kim
Šrámková
Vachtová
Viková
Zámečníková
Partneři/Partners:

davidweb.png (28148 bytes)

© 1993-2013 Galerie Pokorná

LOGOPF11.gif (1405 bytes)


O FESTIVALU / ABOUT THE FESTIVAL


    Po třetí se pod názvem Pražský festival koná pozoruhodné mezinárodní porovnávání aktuální sklářské tvorby. Navazuje na dva předchozí ročníky a zdá se, že si na ně pražské publikum zvyká. Odehrávají se v sídelním městě země, která dala světu svébytnou kultivaci skleněné hmoty od středověku k manýrismu, baroku a klasicismu po 19.století. V nedávné době právě na její půdě došlo k proměně skla ve svébytný výrazový prostředek plastiky. Díky iniciativě Galerie Pokorná je předností akce nejen porozumění účastníků, leč také partnerů, kteří zpřístupněním historických prostorů města, paláců i diplomatických sídel a výstavních sálů otevírají možnosti pro konání pražského festivalu skla.
    Letošní konfrontace sklářského umění klade důraz na zastoupení mladších autorů oboru. Nejde jen o jejich představení veřejnosti, zároveň však se jich samotných táže na variabilitu jejich příštího uplatnění na umělecké scéně. Během sladké doby studií jen málokdo uvažuje, nakolik náročné bude následující období nezávislé tvorby. Je spjato s existenčními podmínkami, jimž se nelze vyhnout. I když do hry vstoupil nelítostný činitel uměleckého trhu, neznamená to, že by zmizel požadavek umělecké hodnoty, jež je jediným řídícím kriteriem. Ať chceme či nechceme je trh spravedlivější než někdejší problematická ideologie, nemluvě o přelétavé přízni činitelů komunistické strany. Otevřený trh je ovšem vrtkavý, odvislý od zájmu i možností institucí a především sběratelů, kteří k zisku uměleckého díla přistupují nejen ve jménu estetických představ, avšak někdy i ze stanoviska obchodního jako prostředku finanční investice. Soudy o hodnotě vynáší i veřejnost, která se těší ze samotné krásy tvaru a výrazu skleněné hmoty, zpracované s řemeslnou zdatností. Přiznání nesnadných podmínek sebeuplatnění nastupujících umělců neomlouvá slabé povahy, jež podléhají podbízivým módním řešením. Měřeno historickou zkušeností, zůstává i dnes těm silným prvořadým předpokladem umělecké práce tvůrčí vůle, imaginace a činorodá odvaha.
    Záměru upozornit na tvorbu mladých umělců vyšlo vstříc pražské Uměleckoprůmyslové muzeum. Vtipně začlenilo práce dvaceti pěti z mladých umělců, které může návštěvník nacházet mezi díly osobností, jejichž presentace je páteří muzejní instalace uměleckého skla. Podobně pochopil námět festivalu podnik Moser, který představuje dvanáct z absolventů novoborské sklářské školy jako potencionální návrháře a spolupracovníky slavné sklárny. Další exposice v jednotlivých institucích spojuje naznačená tématická osnova, k níž se vztahuje porovnávání projevů zkušených sklářských umělců s pracemi jejich mladších kolegů. Tématu sklo, beton a železo se věnuje exposice ve Slovenském institutu, Italský kulturní institut obrací pozornost k symbolu postavy ve skle. Konfrontaci generačních názorů poskytuje setkání vyhraněných projevů českých sklářských umělců s mladšími zahraničními hosty v tajuplné prostoře Gorlice, součásti vyšehradského pevnostního systému. S otázkou „Kde je to sklo“ se vyrovnávají dva mladí zahraniční umělci v sousedství tvorby výrazné osobnosti českého skla v Galerie Malostranská beseda. Na generační rovině se setkávají v Americkém centru dva američtí a jedna česká autorka, aby se vyslovili k trvalé otázce plastického tvaru skla, co je „uvnitř i venku“. Na výhradní presentaci mladých tvůrců se spoléhají výstavy v Maďarském kulturním středisku, na pražské Novoměstské radnici a v Galerii Pokorná.
    Zaslouží si poznamenat, že organizátoři festivalu usnadnili návštěvníkům tří vhodné lokální okruhy prohlídky exposic, dosažitelné pěší procházkou. Znásobí dojmy z jarem prosyceného města přitažlivými uměleckými zážitky. Vzájemně spolu souvisejí také důvěrou v nastupující uměleckou generaci.

Jiří Šetlík


    Organized for the third consecutive year, the Prague Festival of Contemporary Glass is a noteworthy international presentation of the latest glass creations, which is finding its place among Prague’s general public. The individual displays are on view in the capital of a country that has endowed the world with original, highly cultivated glass over a period ranging from the Middle Ages, through Mannerism, Baroque and Neoclassicism, to the 19th century. In more recent times, Prague itself was the place where glass was transformed into a distinctive sculptural art form. Thanks to the initiative of Galerie Pokorná, the event’s foremost asset is not only the cooperation of its participants, but also that of its partners, enabling the Prague Festival to be held in the city’s historic outdoor areas, palaces, diplomatic seats and galleries.
    This year’s art glass survey focuses on works by younger artists in the field. Besides introducing these artists to the general public, this artistic confrontation questions them about their future role on the art scene and the various possibilities available. During their carefree school days, only a few of them gave thought to how demanding the subsequent period of their creativity would be with regard to the unavoidable conditions of independent life. Regardless of the merciless art market factor that has to be taken into account, the demand for artistic value has remained the sole governing criterion. Whether we like it or not, today’s art market is much more than just the former, problematic Communist ideology that governed glass production in the country, not to mention the fickle patronage of Party functionaries. Nevertheless, the open market is unstable, dependent on the interest and possibilities of institutions and particularly collectors, who regard the acquisition of an artwork not only with respect to their aesthetic ideas, but sometimes also from a commercial point of view, as a form of financial investment. The virtue of glass is also judged by the general public, who appreciate the beauty of the material’s form and expression, executed with skilful craftsmanship. Admitting that conditions for beginning artists are hard is no excuse for weak characters who succumb to panderings for trendy solutions. Measured through historical experience, the foremost prerequisite in the endeavours of the strong artists has been their creative volition, imagination and venturous energy.
    The intention to bring forth young artists’ work was endorsed, among others, by the Museum of Decorative Arts in Prague. Visitors to the Museum will find glass objects by twenty-five young artists wittily interspersed with pieces created by accomplished glass artists, that form the backbone of the Museum’s glass installation. Moser approached the Festival’s theme in a similar fashion: the company presents twelve graduates of the glass school in Nový Bor as the famous glassworks’ potential future designers and collaborators. Still other displays mounted in various institutions are linked through their general thematic outline that compares the achievements of experienced glass artists with those of their younger colleagues. The Slovak Institute in Prague features glass, concrete and iron as the principal theme of its exhibition, while the Italian Cultural Institute in Prague highlights the symbol of the human figure in glass. An artistic confrontation of strongly-held views espoused by different generations of Czech glass artists and their younger guests from abroad is shown in the eerie interior space of Gorlice, part of Prague’s Vyšehrad fortification system. In Galerie Malostranská beseda, two young foreign artists examine the question “Where is glass?”, alongside works by prominent figures of Czech glass. Also on a generational level, two American and one Czech artist meet in the American Center to voice their opinions on the everlasting issue of the plasticity of glass, what is “inside and outside” glass. Only young artists’ works are exhibited in the Hungarian Cultural Centre, the New Town Hall and Galerie Pokorná.
    It is worth noting that the Festival’s organizers have arranged three visitor routes through exhibitions that are in walking distance from each other. This attractive visual experience will be further heightened by impressions from a city infused with the sweet scents of spring. The guiding principle of all of the Festival’s art shows is the confidence they have in the emerging generation of glass artists, whether Czech or foreign.

Jiří Šetlík